PSEUDOTVŮRCI PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Sojuz vzlétl s družicí navigačního systému Galileo

Do vesmíru zamířila ve středu první komunikační družice evropského navigačního systému Galileo. Sondu Giove A vynesla dopoledne místního času z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz.

28.12. 2005 09:59

MOSKVA/PARÍŽ - Podle televizních záběru z Bajkonuru proběhl start bez problému. Nosná raketa s družicí Galileo mela vzlétnout již v pondělí, kvůli problémům na pozemních stanicích, které budou sledovat pohyb satelitu ve vesmíru, však byl manévr odložen na středu.
Pro Evropskou unii to je zásadní krok k vlastnímu systému, který má konkurovat fungujícímu americkému systému GPS. Družice ve tvaru krychle, která váží 602 kilogramu, bude operovat v průměrné výšce 23 000 kilometru.
Galileo A je experimentální družicí. Na jaře příštího roku ji bude ve vesmíru následovat systém Giove B. První čtyři satelity Galilea by mely fungovat v roce 2008. Celý systém se bude skládat ze 30 družic. V plném provozu však nebudou zařízení dříve než v roce 2010.
Od systému, který usnadní navigaci řidičům, pilotům, námořníkům, záchranářům a pomůže i farmářům či kartografům, si EU slibuje značný komerční přínos i technologickou revoluci, srovnatelnou se zavedením mobilních telefonu. Zatímco americký systém GPS a ruský Glonass jsou pod kontrolou armády, evropský systém má být civilní.

Galileo bude přesnější než americký GPS
Galileo nabídne vetší přesnost než systémy GPS nebo Glonass, americký systém umožňuje zaměřit polohu s přesností na zhruba 30 metru, ruská satelitní sít pak pracuje s odchylkou 50 metru.
Galileo má standardně nabídnout odchylku v rádu několika metru. Bude vysílat pět druhu signálu - zdarma dostupný veřejný, kódovaný pro komerční využití, zabezpečený signál například pro přesnou navigaci letadel nebo vlaku, signál pro pátrání na moři a v nehostinných oblastech a šifrovaný pro potřeby evropských státu.
Galileo přijde jeho provozovatele na přibližně 3,6 miliardy eur (108 miliard korun). O 1,5 miliardy na rozjezdovou fázi do roku 2008 se podělí EU a ESA. Náklady v letech 2008 až 2010 se odhadují na 2,1 miliardy eur; nejvýše třetinu by mela uhradit společná pokladna EU, zbytek má pocházet od soukromých investorů.
Kromě Evropské unie se do projektu zapojila Čína a Izrael, zájem projevila i Ukrajina, Indie a Austrálie.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: