II. ROZHOVORY S POUČENÍM OD MÝCH PŘÁTEL Z VESMÍRU - Sdělení 379 - 400 www.andele-svetla.cz www.vesmirni-lide.cz

SVĚTELNÁ KNIHOVNA

STAŽENÍ KNIHY

II. ROZHOVORY S POUČENÍM

OD MÝCH PŘÁTEL Z VESMÍRU

Motto:

„Až nastoupíte všichni tuto cestu a budete žít jako my, a budete

se umět o vše rozdělit s druhými, budete umět tak pracovat

a dávat svou práci celku, ale všichni tak, to bude jiná. ...“

„Velitel Vesmírné flotily z Plejád Ptaah.“

Ivo A. Benda Červenec 1998

www.universe-people.cz

379. Co všechno je láska. (Přijala Zlata Calabová.) Leden 1999.

Místo: Valašské Meziříčí.

„Láska je hudba z nebes znění,

láska je studánka osvěžení,

láska je vánek a duší lehké chvění,

láska je stálé povznesení.

Láska je domov a zem, kam se vracíš,

lásku láskou splácíš,

láska je naděje,

co u srdce zahřeje.

Láska je nebe,

láska mám Tě vedle sebe,

láska je teplý dotek dlaní,

co spočinout smím na nich.

Láska je srdce milující,

láska je proud vibrující,

láska je souznění,

v jednotu vše promění.

Láska je světlo bílé,

co proudí od bytosti milé,

láska je radost z naplnění,

láska je cit, nad který není.

Láska je krůpěj slzy pod víčky,

láska jsou ústa na klíčky,

láska je čekání,

láska nádherné je poznání.

Láska je úsměv ve tváři,

láska je když oči zazáří,

láska je květina,

já pro tebe jsem jediná.

Láska je víra,

láska je vůně,

láska je písnička,

láska je paprsek,

láska je síla,

láska je něha

láska je ozvěna.

Láska je pozdrav mého srdce,

láska je, když podáme si ruce,

láska je cesta drahokamy posetá,

láska je radost staletá.

Láska je pohlazení,

láska je i odpuštění,

láska je objetí,

láska je anděl, co přiletí.

Láska je pokora žití,

láska je moudrost všeho bytí,

láska je milost,

láska je dar Stvořitele.“

380. Největší silou je láska.

„Povinnost bez lásky činí mrzutým,

zodpovědnost bez lásky činí bezohledným,

spravedlnost bez lásky tvrdým,

pravda bez lásky kritickým.

Výchova bez lásky rozporuplným,

chytrost bez lásky vychytralým,

laskavost bez lásky pokryteckým,

pořádek bez lásky malicherným.

Znalost věcí bez lásky neústupným,

moc bez lásky násilnickým,

čest bez lásky pyšným,

vlastnictví bez lásky lakotným,

víra bez lásky fanatickým.

Běda těm, kteří v lásce šetří,

oni ponesou vinu na tom,

jestliže svět nakonec zahyne

sebeotravou.“

381. O lásce.

„Láska, dar to naděje,

vše se štěstím zaleje,

Slunce vše to ozáří,

nebe se tak rozzáří.

Nadejde zas lásky čas,

lípa rozkvete v ten pravý čas.

Země se dnes otočí,

kolo děje se roztočí. Každý,

kdo má víru svou,

která povznáší se s pokorou,

uzří aspoň na kratičký čas,

že láska dlí přec v každém z vás.

Každému se dostane podle činů,

dobrých, nebo ne

a kdo v mysli dobro má,

nechť se přece podívá

do zrcadla času teď

a dostane odpověď…

Vše co s láskou souvisí,

lidé dobří, cítící, ať se přece neděsí,

toho co se státi má,

Země bude opět má.

Proto lidé věřící,

nebojte se vichřicí,

ani vody veliké,

která skončí v moři mém.

Je tu velká naděje,

že pár lidí se najde přec,

kteří odemknou tu velkou klec

a jako ptáci vyletí,

ti kdož nejsou v zajetí hmoty dnes.

Pak nastane ten krásný čas,

pro všechny, kdož věří v nás.

…… Vesmírní.“

382. Slzy lásky.

Každý den Otec navštěvuje svou Matku, která ho vítá se slzami Lásky, to Slunce obšťastňuje tuto Zem.

Hladí ji svými hřejivými paprsky světla a vysouší slzy a bol.

To my, její děti v nevědomosti ducha, působíme utrpení matce Zemi a probouzíme hrozivý vulkán, který zkázu lidstvu může přinésti.

Slyšte, to pýcha ovládla vaše srdce, na pokoru a lásku k Bohu jste zapomněli !

To Otec světla života nás napomíná:

Bůh svěřil vám do opatrování tuto zemi na zkoušku, vy však zapomněli jste, že milovat ji máte, jak matku svou.

Vzpomeňte, že z hvězd jste vzešli a k hvězdám se vrátíte.

Už brzy přijde doba, která změní tento svět, tak duchem Vodnáře zrodí se Nový věk.

Předtím však v člověku nastane proměna, která jak ozvěna se přenese na celý svět a to v době k tomu určené:

Až lidské srdce protne paprsek světla Lásky, to člověk pochopí co udělat, uroněné slzy na spadlé na Zem se promění v třpytící se perly a slzavé údolí Země se rázem změní v Ráj.

Strážkyni země – Alence

věnuje Vladimír.

383. Evakuace obyvatel. (Přijal Luboš M.) 28.6.1998.

Místo: Čechy pod Kosířem.

Prosím Stvořiteli o informace k předpovězené evakuaci obyvatel. Mnohokrát děkuji.

„Informuj všechny ve svém okolí, u kterých uznáš, že to má smysl.

Situace je vážná a nastal čas ke změně poměrů na Zemi panujících. Bohužel, lidstvo stále nechápe, jaká je pravá cesta k Bohu-Stvořiteli. Naopak. Svým jednáním ho popírá a směje se jakékoliv zmínce o něm. Nežijete v Lásce, ale v ničení a destrukci všeho. Morálky, svého života, okolí, vztahů a co hůř, zabíjíte se jako divoká zvěř. Někdy dokonce jen tak ze zábavy. Hrozí eskalace válečného konfliktu. Týká se to jaderných zbraní v Indii. Neboj se, vše je připraveno. Poslechni pokynů, které přijdou. BUDOU TO POKYNY TELEPATICKÉ. KAŽDÝ OBDRŽÍ SIGNÁL. Mnozí neuvěří a neuslyší a to pro ně bude skličující zážitek. To, co přijde, bude konečné a úplné. Vím, že jsi se s Liduškou snažil odvrátit meditací Lásky tuto nepříznivou situaci, ale to nestačilo. Bylo by potřeba daleko víc a ne jen u vás. Proto přijdeme my. Kdo bude zachráněn, o tom rozhodnete vy sami, každý sám. Pozoruj, jak se eskalují konflikty ve světě, jak přibývá katastrof. To je jen počátek, bude to daleko těžší, rychlejší a naráz. Mnoho tvých blízkých neuslyší, a to bude škoda. Ale to nemůžeš ovlivnit. To je jejich vlastní vůle. Projdou tím, čím musejí. Je to jejich osud.

Vytrvej, naslouchej, neprodleně informuj všechny, kdo projeví zájem, i ty, kteří nic nepochopí. Neváhej a laď se k nám, ke Světlu. Zvyšuj dále svou vibrační úroveň a posunuj ji i u jiných. Nečekej na nic, medituj tak, jako dnes, přenášej Světlo Lásky a bude dobře. Zůstaň vnímavý. Nenechej se vyvést z rovnováhy, hlavně klid mysli, otevři svoje srdce a buď připraven.

To není jen tak přejít ten bod obratu. Je dobré si uvědomit nový způsob života, myšlení (odblokování, pozitivní myšlení již teď – pozn. zpracovatele). Máte k tomu potenciál, tak vězte, že to dokážete, ale snažte se už teď, ať vás vlna nepohltí.

Bude to děsivé (pro ty, kteří zůstanou – pozn. zpracovatele), ale nutné. Jinak to nejde. Netvoříte harmonii, naopak, rozklad. Rozpad všech hodnot morálky soužití a citové oblasti je velký. Nezáleží vám jeden na druhém, jste jako psi. Rvete se o půdu, suroviny, energie, prostředky a ještě tomu říkáte správné tržní chování. Nemáte zabíjet ani zvířata, ne tak sebe navzájem. Chudí a bohatí, to nemá být.“

384. Kontakt se svými MDB. (Přijal Luboš M.) 28.6.1998.

Místo: Čechy pod Kosířem.

Bože, můj Stvořiteli, můžu se kontaktovat se svými MDB ?

„Ano, zde Saja. Zdravím tě. Chtěl jsi, abych přišla, tak jsem tu. Jsem tvoje MDB ze 7. dimenze. Je to dimenze polovtělených. Mám radost, že jsi konečně zkusil kontakt. Jak vidíš, jsem ženského rodu. Jsme spolu od nepaměti, jen toto spojení nebylo možno dosud navázat. Co chceš vědět ?“

Ze kterého jsi času ?

„Jsem z času, dá-li se to vůbec popsat, mnoho miliónů let od tebe vzdálena. Časová křivka úzce souvisí s prostorovým umístěním a vím, že je to těžké pochopit a pojmout. Nezoufej, vždyť jsem ty, jsem tebou a ty jsi mnou, navzájem si můžeme pomáhat. Musíme. Nebylo by správné, kdybych se ti nepředstavila blíž:

Protože jsme spojeni, tak každá výše vtělená bytost nad tebou, která je ovšem součástí tebe sama, je něco jako tvůj „anděl strážný“. Ne že by to byla naše jediná činnost, ale pomáháme ti a sledujeme tvé jednání. Bytosti z ostatních dimenzí, které jsou s tebou svázány, dělají totéž. Jsme na tebe napojeni a čekáme, co uděláš, protože ovlivňuješ svůj i náš vývoj. Je to tak:

Procházíš vývojem bytostným po nějaké časové ose. Ve skutečnosti je všechno hotové a proto je možné, že všechny části tvého já, všechna tvá já v různých časech existují zároveň a dělí nás jen ty bariéry dimenzí různých úrovní stvořeného. Můžeš jako jednotka vnímat postupně anebo celkově a naráz. To je možné jen s vyloučením času. Je to složité, ale je to tak. Vnímat můžeme celkově anebo dílčím způsobem. To znamená v postupu. Proto vysoké a vlastně nejvyšší úrovně bytí končí u vjemu celkového, kdy nevidí jen sebe sama v celé řadě proměn během vývoje svého vědomí. Odtud už je jen krůček k návratu do Jednoty a splynutí se Stvořitelem všech časů a prostorů.

Já nyní vnímám na jisté vyšší úrovni než ty, ale ještě zdaleka to není dokonalý vjem. Nad hierarchií 12 dimenzí stojí další, vyšší sféra dalších dimenzí už čistě nevtělených duchovních bytostí, jejichž vědomí se čím dál víc rozšiřuje a stává se víc globálním. Zahrnuje v sobě stále více prvků a jednotek ve všech svých možných podobách či variantách (všechny předchozí inkarnace – pozn. zpracovatele). I k takovému vjemu jednou dospěješ. Kdybys to měřil časem na Zemi (ve 3. dimenzi – pozn. zpracovatele) (nehledě k tomu, že na Zemi není možno takového vjemu vůbec dosáhnout), trvalo by to miliardy let. Ale neboj se. Dech Stvořitele je natolik dlouhý, že každý z nás to stihne a dospěje ke svému závěru až do Podstaty, Jednoty, Boha, Stvořitele, či jak jej nejsprávněji nazvat (každý má k dispozici tolik času, inkarnací, kolik potřebuje – pozn. zpracovatele). Je to dlouhý vytrvalostní běh vědomí, stoupání vzhůru po ose vědění a vlastní proměny, do určité doby s poměrně častými pády, kterých ale s rostoucím vědomím díky jeho poznání postupně ubývá a tak se učení stává lehčí a i snadnějším. Nade mnou jsou ještě mnohé další sféry či úrovně vědomí, na které zatím nemohu dosáhnout a o kterých ty ve svém čase vůbec ani nevíš. Jsem to vlastně já ve svém čase, ale o trochu dřív než jsem teď.

Čekej kontakt od ostatních částí svého já. I pro ně v ostatních dimenzích je to nutné. Až uděláš ten krok vzhůru spolu s veškerým vědomím Země, i ty ostatní tvoje já a já jiných bytostí udělají ten svůj krok taky a tak z 12. dimenze postoupí tvoje MDB do dimenze úplně jiné a řádově nesrovnatelně vyšší a dokonalejší. Tvoříme řetěz, jehož jednotlivá oka se posunují. Tato oka jsme naše já v různých časech a tento řetěz nemá konec, je to kruh. Na tomto kruhu jsou pouze určité přechodové body hlavní a jeden nejhlavnější. To je bod nádechu a výdechu podstaty (Velký třesk dle pozemské astronomie – pozn. zpracovatele).

Řetěz je hotov v celku, ale každý z jeho článků má jakoby své vlastní vědomí, i když je vlastně vědomím jedním. Je to proto, aby já, které prochází časem, mohlo vždy na své úrovni konat dle toho, kde stojí a tak posunout sama sebe po článcích řetězu až k výchozímu bodu.

Je to složité, vím, ale není to jen teorie, je to skutečnost. Tato vize ti může velmi pomoci ne tvé cestě vzhůru. Uvědom si, že nejsi jen teď a tady, ale právě teď jsi všude, i tam, kde tvé vědomí v čase, kdy píšeš tyto řádky vůbec nedosáhne. Je to tak. Přemýšlej o tom.

Zdravím tě. Saja, tvá MDB ze 7. dimenze.“

„Dodatek:

Čas je nekonečný a vědomí tvůrce také. Ve vědomí Stvořitele jsou všechny časy zároveň a proto vlastně o nějakém pojetí času v celku nemůžeme mluvit. Vše je teď hotové ve všech svých podobách. Kdyby to nebylo, nebylo by možno nahlédnout do budoucnosti či minulosti a veškerá existence by tím nebyla možná.

Protože vnímáme v polaritě, vnímejme v čase. Až budeme zase Jednotou, čas pro nás nebude.

Vše je teď. To, čemu říkáš Podstata, nezná čas. Čas je pojem duálních bytostí a vztahuje se pouze k jejich vnímání.

Lze to přijmout či nepřijmout, ale stejně je to tak. Vaše nedokonalost neumožňuje chápat jinak. To je vše.“

385. Pravda. (Přijal Luboš M.) 7.7.1998. 19:15 – 19:35 hodin.

Místo: Čechy pod Kosířem.

„Ptáš se po pravdě. Je ve svém postavení úplně jednoduchá, i když ve svém projevení nekonečně pestrá. Tolik pojmů kolem tebe je (projevů) a stejně je to jen nepatrné zrníčko prachu všech možností utváření forem, které ve vesmírech existují. Vesmírů je mnoho a každá kupa těchto celků tvoří zase o řád vyšší stupně atd. A v každých těchto světech lze nalézt organizované životní formy i v takové podobě, kterou bys za život vůbec nepokládal. Vše je vak řízeno stejnými Kosmickými zákony. I celé celky, které by jsi charakterizoval jako kopu kamení či hmoty ve Vesmíru mají své vědomí a to vědomí jiného řádu či charakteristiky, než je tvoje poznání života jako takového. Co se dá dělat. Člověk je dokonalý, ale neví vše (v této fázi vývoje – pozn. zpracovatele).

Dostali jste impuls k přemýšlení a sama planeta si musí též odlehčit. Podrobnosti už víš, alespoň z části. Evakuace zatím nebude (je právě po vrcholu evakuační krize – pozn. zpracovatele), čeká se na další vývoj. Vědomí lidstva jako celku se teprve posouvá na vyšší úroveň a tento okamžik je velmi zásadní. Můžete udělat skok vpřed, stejně tak uvrhnout sami sebe zpět do pravěku.

V čase, ve kterém se nacházíte, se uplatňují vlivy dvou typů. Jednak doznívá éra Ryb, která sebou nese klid, ale i hmotařinu a hašteření a na druhé straně Vodnář, jenž se sebou nese duchovní postup a poznatky o životě všeobecně. Toto je bod, na který působí i jiné faktory tobě neznámé. Vaše demonstrace síly atomu velice ohrožuje nejen Zemi. Pokud by došlo ke kolapsu, bude zasáhnuto zvenčí, protože taková situace to umožňuje. Můžete toho mnoho zničit. Jsou tu však síly, entity na stráži a jsou připraveny. Takže vězte, že nic nezmůžete svými zbraněmi a technikou. Jsou daleko před vámi. Přišli na pomoc, ne z agrese. To je důležité. Rozšiřovat poznání skutečné Pravdy. Dbejte zákonů Stvoření a nebude nutný ani tento dohled. Však myslím, že to zatím zůstane jak je. Balancujete mezi klidem a katastrofou. Snažte se to pochopit. I Země je s vámi až moc trpělivá, ale může se stát, že Země bude nucena zapojit mechanismy, které vrátí poměry na ní do rovnováhy.

Vše je forma energie. Její různé frekvence se manifestují v celém Díle. Pokud tyto frekvence vybočují nějak z přirozené rovnováhy, tak za pomoci jiných energií jiných frekvencí je vše uvedeno zpět do rovnováhy. Někdy tomu ovšem předchází delší úsek času nebo projevu nerovnováhy. O to razantnější změna poměrů a způsob návratu k normálu.“ (Řečeno velmi obecně – pozn. zpracovatele.)

386. Polovtělené bytosti. (Přijal Luboš M.) 7.7.1998. 19:35 – 19:41 hodin.

Místo: Čechy pod Kosířem.

„Bytosti nejsou polovtělené ve smyslu vtělení napůl, ale tak, že mají jemnohmotnější tělesnou strukturu. Mají jednotlivá tělesná uskupení či části této formy vzdáleny dál od sebe. Jako plot má jemnější či hustší pletivo. Je to dáno vibracemi duchovní části a tím vybuzenou energií odpudivou. Později přechází na jiné netělesné formy bytí (duchovní a světelné bytosti – pozn. zpracovatele). Tam jsou již frekvence vibrací energie tak vysoké, že není možno hovořit o hmotě, ale jen o uskupení energie s vědomím já, které je však podstatně rozšířeno.“

387. Cyklická bytost. (Přijal Luboš M.) 7.7.1998. 19:42 – 19:46 hodin.

Místo: Čechy pod Kosířem.

„Cyklická bytost je já, které putuje těly od nádechu k výdechu Podstaty (Velkého třesku - pojem dle naší astronomie) a dál stále dokola (milióny inkarnací od Velkého třesku až k návratu ke Stvořiteli – pozn. zpracovatele).

Každý tento cyklus toto já však přetváří a určitým způsobem moduluje či naplňuje. Cyklů je nekonečno stejně, jako Podstata nemá konce. Je to obtížně pochopitelné a poznání přichází až se splynutím do Podstaty.“

388. Volný přenos. (Přijal Luboš M.) 10.7.1998.

Místo: Čechy pod Kosířem.

„To, co bylo řečeno je pravda. Je mnoho možností jak reagovat na realitu a tím tvořit realitu dál. Je mnoho variant osudu a mnohé z nich procházíme, protože jsou naším dílem. Jsou našimi výtvory. Veškeré události jsou příčinné a není náhodných dějů ani myšlenek. Vše co jest je realita Podstaty – Tvůrce, je přímo Jím a je přímo vámi jako jednotkami jeho samého. Tvoříte to, co je ve všech detailech již hotové a tak se nedá hovořit o rozšiřování vědomí Podstaty, neboť ta obsahuje všechny varianty Jsoucnosti, všechny možnosti, které je vůbec možno označit takto. Běžné jevy životní jsou všechno formy již stvořené a i když tvoříte svůj osud, stejně jen vybíráte varianty pro sebe do budoucna, ale Podstatné vnímání teď hotové.

Jsou pojmy, které obsáhnout není snadné. Není možné násilně měnit osud. Je to uhnutí mimo zákony Jednoty jako Tvůrčího díla. Tyto zákony jsou vlastně Jednota. Vše co jest je Jednota v podobě různých forem vyjádřená. Proto je energie hmota a myšlenka a všechno je to jen Podstata = Bytí, Zákon a Celek. Je to jednota forem. Tyto formy pak zase ze svého vjemu tuto Jednotu hledají. Od určité doby ovšem. Taková rostlina či primitivní živočich jsou též forma Jednoty. Jednotou je, je její částí. Až lidský druh ve svých variantách od určité doby pojem Jednota nese ve svém vědomí a nachází stále víc aspektů tohoto. Je to proces, který dále umožňuje s rozvojem vědomí rozvoj hmotné a energetické složky až k nejvyšší dokonalosti, kde splývá s Podstatou. Stává se Podstatou. I když nikdy nebyla ve formě, kdy by tou Podstatou nebyla. Vše je jen vývin uvědomění, tedy vnímání.“ (Někteří lidé nevěří ve Stvořitele, ale při tom každý z nich má energii Stvořitele ve svém duchovním srdci – pozn. zpracovatele.)

389. Já celek, já každý druhý. (Přijal Luboš M.) 10.7.1998.

Místo: Čechy pod Kosířem.

„Já je spojeno. Spojeno tak, že jeho každá buňka, každý aspekt tohoto já, každá jednotlivě se cítící částečka tohoto způsobu vnímání je taková, že je zapojená v Celku, ale nevnímá se tak. Vývoj vědomí je vlastně rušením tohoto neúplného vnímání, kdy náš pojem já se pro nás rozšiřuje o další částečky tohoto pojmu. Já znamená vše. Jen toto vše je v Tvůrčím díle dosažitelné až na konci cyklu. Tento cyklus je zase pro různá já různý. Pro konkrétní prvek já může z bodu obratu v lidském rodu započít rychlá etapa pochodu rozšiřování, tady globalizace vědomí a jiný v tomto bodu nebo ještě před jeho dosažením setrvá dlouhou řadu zrodů, kdy nepochopí a tak si cestu Tvůrčím dílem protáhne.

Na další cestě vědomím Tvůrčího díla si naše já jako část nejen Podstaty, ale taky vědomí Tvůrčího díla rozšíří obzory poznání o další řešené složité vazby pochodů tohoto rozšiřování. Jsme zapojeni v celku, ale toto zapojení je zároveň omezením. To omezení je vjemové. Buňka třeba jaterní nemá ponětí o buňce střevní, natož pak o buňkách jiných živých bytostí či dalších částech jiných struktur. Proto i já dílčí poznává nejprve sebe, pak sebe a své blízké jako svoje já a pak i ostatní projevy této kategorie. Je to posun, který je umožněn pouze vlastním myšlením, cítěním a konáním dle toho. Změna jakákoliv, která se uskuteční a změní něco v našem způsobu života, v našem nazírání na okolí, druhé je posunem vědomí. Problém je ten, že posunout se lze vpřed a nebo i vzad dle přesných schémat. I toto je obsaženo v kartotéce osudů já celkového. Však zde nastupuje zvýšenou měrou jeden z projevů Řádu, tedy zákon rovnováhy – odrazu. Tvořením, konáním myšlenkovým i skutkovým tuto rovnováhu zprvu velice boříme, abychom ji potom pracně a v bolestech dosahovali.

Klíč je v tom, že člověk nejprve musí spojit myšlení s konáním a s cítěním, to je rovnováha myšlení, konání a citů. Toto je teprve startovní bod, kdy se hledá člověk a ustupuje zvíře, kdy pasivita přechází nejistě a zvolna v aktivitu. Lidé 20. století ve velké většině jsou ještě před tímto bodem svého osudu. To znamená, že množství nerovnovážných činů vyvolává zase globální hodnotu osudu spíše negativní a tak vždy přichází krize, ze které jako Fénix z popela Pravdy vzlétne nový Řád, nový směr žití, však jen s těmi, kdo projdou sítem vědomí a jeho úrovně. Ti, co neprojdou, musí nutně ukončit vtělení a pokračovat třeba i jinde (na jiných planetách obdobné úrovně – pozn. zpracovatele). Posuny časové či prostorové nejsou žádnou komplikací. Není přece bylo a bude, ale jen Je. Každá doba je vždy dostupná a připravená pro ty, kteří ladí s ději, rytmy, podmínkami a okolnostmi, jež nese. A tak za každých okolností jsou připraveny varianty osudu pro všechny a všechno, vždy a všude. Vše, co chybuje, musí toto opravit vlastním prožitím těchto vytvořených chyb, této nerovnováhy. Jen vlastní prožitek bolesti v sobě skrývá možnost odhalení pravé příčiny této bolesti a tedy nutnost odstranění tohoto. To je ta změna, ten posun vnitřní, kdy se takto prožité ukládá jako trvalý záznam v hlubokém vědomí vnitřní bytosti, tedy toho já zapojeného v Celku, já, které se definuje jako oddělené. Každý takový byť malý krok, je-li učiněn z pozice hlubokého poznání příčiny a následku, posunuje a rozšiřuje naše chápání života do větší hloubky, k větší dokonalosti. Vztahy lidí jsou často jen povrchní, chybí vřelost a cit a to právě proto, že nezvládají, či jen málo, potřebné vlastnosti a potřebné aspekty pravého žití. Nenesou tato jejich vědomí v sobě pocity sounáležitosti všech se všemi. Ale zase jsem to já, zas jsme to my (já), zase jsi to ty – všichni tito lidé a tak nerovnováha konání lidí je mojí-tvojí-naší vlastní nerovnováhou a je třeba tento děj otočit zpět v správný směr. Uklidnit vášně a spory, ukončit etapu lhostejnosti k sobě navzájem a přejít k vztahům plným lásky a ochoty pomoci. S každým vědomě i nevědomě uskutečněným aktem lásky a pomoci se posunujeme dále po ose našeho osudu směrem k lepšímu zítřku. Zároveň tím pomáháme druhým i duchovně, protože jim ukazujeme cestu. I tomu, kdo pomoc a lásku odmítá, lze pomoci myšlenkou k němu vyslanou.

Tato vibrace vysoké frekvence dosáhne jeho já se vším, co k němu patří, ať je kdekoli. A toto vyšší konání rozehraje i v hrubci jemnější strunu a časem i u něho s takto podanou pomocnou rukou dojde ke změně k lepšímu. Tak lze ovlivňovat vše. Lze samozřejmě tím samým způsobem působit i opačně, ale to provádí jen neduchovní bytosti, které neví, že škodí hlavně sobě. Škodí však i v rámci celku. Vyrovnání osudem je pak časti jediná cesta k nápravě. I zlo však za určitých okolností napomáhá vývoji bytostí a to tehdy, když postihne osobu s takto položenou kvalitou na ose osudu. I zločinec občas je nástrojem, který koná vyrovnávající děj. Není to však pravidlo. Ježíš byl čistý a přesto byl zavražděn. Naopak kulka vystřelená či kámen vržený do davu může zasáhnout toho, kdo má k prožití. Jsou různé cesty, různé způsoby, jimiž zákon odrazu působí na toho, kdo tvoří odchylky od rovnováhy. Děje vyrovnání mají nekonečno možností. Stejně tak dáváme-li toto do klidu, i zde je mnoho možností podpory, která na cestě přichází. Jsme přiváděni mezi ty, kteří mají posunout naše myšlení právě o takový kus dál, jak je nám zrovna třeba. A vše jde dál a tak přijde i takové poznání, kdy informace určitého charakteru jsou již zažity a potřeba znovu se střetávat a mluvit na stejné téma mizí. Zase jsme vedeni dál k další nejbližší myšlence, která má bezprostředně následovat a vést k hlubokému pochopení. Je toho tolik k zpracování, tolik je změn, které musíme na sobě uskutečnit, abychom postoupili vzhůru vědomím já, že celé věky trvá, než dojdeme k cíli. Celé věky pro naše vnímání. V cíli tento pojem přestává mít smysl. Vnímání je vždy jen takové, tak utvářené a nese jen takové možnosti, které my sami sobě utváříme svojí myslí, jejím působením na vědomí skrze činy, slova, myšlenky. Rozšiřovat znamená konat z pochopení Řádu. Řád je pevný a neměnný. Je to jistota, která je bez času a bez rozměru, tedy neomezená. Řád, postata, Jednota, Celek, Bůh, Stvořitel, Tvůrčí dílo – toť různé náhledy z různých směrů na stále stejnou záležitost. Toto je skutečnost opravdu nekonečná a přesto úplná. Obsahuje všechny polarity dobra i zla vyvážené. Procházejíc těmito polaritami, jsouce jimi, poznáváme obsah pojmu Podstata a pomalu si jej uvědomujeme.

Že není černé a bílé, ale černobílé, že není dobro a zlo, ale dobrozlo – tedy rovnováha. A my potom zatoužíme po té lepší ze dvou možností a tak se nám chce být kladným a konat dle toho. Teprve v tomto bodě se nám začnou otevírat širší obzory, širší možnosti konání, poznání, vždy dle okamžité naší úrovně konání vůči ideálnímu stavu. Konejme tedy kladně, ať vyrovnáme aspoň u sebe toky nerovnováhy, které jsme až dosud tvořili a tak náš záporný podíl na globálním osudu, ať trochu vylepšíme, nejlépe obrátíme do plusu. Pak budeme konstruktivní a ne destruktivní složkou Velkého Já a k tomuto si zkrátíme cestu. Kdo to již pochopil, na toho zlo již nemůže a veškeré jeho útoky ho nezlomí.

Buď vždy kladný. Tvůj radující se Učitel.

Buď vším kladným.“

390. Síly temna na ose vývoje vědomí. (Přijal Luboš M.) 12.7.1998.

Místo: Čechy pod Kosířem.

„Síly temna jsou zvláštní skupiny duší nevtělených i vtělených, kdy jejich projevy myšlenkové vybočují namísto běžného vývoje vědomí směrem vzhůru, odbočují či odklánějí se ve svém projevu dolů. Jsou to bytosti, jejichž mentální prvek vykazuje zápornou hodnotu vývojovou. Tedy jde o stagnaci a cestu zpět. Tyto bytosti se formují od bodu vývoje člověka, kdy teprve dochází k aktivnímu projevu myšlení, tedy vůle. Jsou to však úplné počáteční stavy v této úrovni bytosti, které z nepochopení vznikají jako záporné. Řády dění jsou jim neznámé, jsou v nich ale také zakódovány, ovšem ani s nimi nesouhlasí (svobodná vůle) a jejich život v nevtělení i vtělení vytváří vlastní formy či odnože nebo druhy již nových typů bytostí vedle základní osy vývojové, paralelně s ní.

Tyto bytosti neustále vytvářejí negativní činy, na které si vypěstovaly závislost takovou, že je již jejich mentální prvek žádá.

Tyto bytosti však též později zformuje zákon odrazu do správné polohy či podoby, protože i ony musí dojít do Podstaty. Jen se jejich cesta utrpením nesmírně protáhne. To je tak vše. Jen se jich neboj. Nebudeš-li se jimi ani v mysli či jinak zabývat, nemůžou ti škodit.

Učitel.“

391. Autobiografie v pěti kapitolách.

Jdu po ulici.

V chodníku zeje hluboká díra –

upadnu do ní.

Jsem ztracen … Jsem bez naděje.

Není to má vina.

Trvá to věčnost najít cestu ven.

Jdu stejnou ulicí.

V chodníku zeje hluboká díra.

Předstírám, že ji nevidím.

Znovu do ní spadnu.

Nemohu uvěřit, že je to stejné místo.

Ale není to má vina.

Ještě to trvá dlouho najít cestu ven.

Jdu stejnou ulicí.

V chodníku zeje hluboká díra.

Vidím ji.

Přesto do ní spadnu – je to už zvyk.

Oči mám dokořán,

vidím kde jsem.

Je to má vina.

Hned jsem z ní venku.

Jdu stejnou ulicí.

V chodníku zeje hluboká díra.

Obejdu ji.

Jdu jinou ulicí. (Můj případ – pozn. zpracovatele.)

392. Úkol Boha. (Přijal N. D. Walsch) Výtah z knihy „Hovory s Bohem“.

„Úkolem Boha není vytvářet okolnosti a podmínky vašeho života. Bůh vás stvořil podle obrazu svého. Vy tvoříte zbytek užitím schopností, které vám dal Bůh. Bůh stvořil život. Dal však člověku svobodnou vůli, aby se svým životem mohl nakládat podle svého přání. V tomto smyslu je vaše vůle Boží.

Svůj život žijete tak, jak jej žijete a já vám do toho nezasahuji. Tohle je velká iluze, v níž žijete: Že Boha zajímá, co děláte.

Nezajímá mě, co děláte, ale vy to nechcete slyšet. Zajímá vás, co dělají vaše děti, když je pošlete ven, aby si hrály ? Považujete za důležité,zda hrají na babu nebo na schovávanou ? Samozřejmě že ne, protože víte, že se jim nic nemůže stát. Připravili jste jim prostředí, které považujete za přátelské a bezpečné. Samozřejmě že doufáte, že se jim nic nestane. A když se jim náhodou něco stane, pomůžete jim, vyléčíte je a umožníte jim, aby se opět cítili bezpečně, aby byly šťastné a opět si hrály. A druhý den vás opět nebude zajímat, zda budou hrát na babu nebo na schovávanou. Samozřejmě jim řeknete, které hry jsou nebezpečné. Nemůžete jim však zabránit v tom, aby dělaly nebezpečné věci. Ne vždycky. Ne navždy. Ne v každém okamžiku od této chvíle do smrti. Rozumní rodiče si to uvědomují. Nicméně rodiče mají starosti o výsledek.

Tato ditochomie – nepříliš velký zájem o proces, ale velký zájem o výsledek – dost přesně charakterizuje ditochomii Boha.

Bůh se však v jistém smyslu nezajímá ani o výsledek. Nezajímá se o KONEČNÝ VÝSLEDEK. Je to proto, že KONEČNÝ VÝSLEDEK JE ZARUČENÝ.

A tohle je vaše další velká iluze: Že výsledek života je nejistý. Právě pochybnosti o konečném výsledku stvořily vašeho největšího nepřítele, kterým je strach. Neboť jestliže pochybujete o výsledku, pak musíte pochybovat také o Stvořiteli – musíte pochybovat o Bohu. A jestliže pochybujete o Bohu, musíte žít celý Život ve strachu a s pocitem viny. Pochybujete-li o Božích úmyslech - a o schopnosti Boha dosáhnout konečného výsledku – jak se můžete uvolnit ? Jak můžete najít klid ? Ačkoli je Bůh dokonale schopen své úmysly realizovat, vy tomu nemůžete a nebudete věřit (přesto že tvrdíte, že Bůh je všemohoucí) a proto si ve své představivosti budete muset vytvořit moc rovnou Bohu, abyste našli sílu, která je schopna zmařit vůli Boží. A proto jste si ve své mytologii vytvořili bytost, které říkáte „ďábel“. Dokonce si představujete, že Bůh s touto bytostí bojuje (neboť si myslíte, že Bůh řeší problémy stejným způsobem, jako vy). A nakonec si představujete, že by Bůh mohl tento boj prohrát.

Tohle vše je popřením všeho, co víte o Bohu, ale na tom vám nezáleží. Žijete ve své iluzi a v neustálém strachu, protože jste se rozhodli pochybovat o Bohu.

Kdybyste však učinili nové rozhodnutí, co si myslíte, že by se stalo ?

Řeknu vám tohle: Žili by jste tak, jako žil Budha. Jako žil Kristus. Jako žili všichni světci, které zbožňujete.

A přece by vám lidé nerozuměli, stejně, jako nerozumějí většině světců. Kdybyste se snažili vysvětlit svůj pocit pohody, svou radost, svou vnitřní extázi, poslouchali by vaše slova, ale neslyšeli by je. Snažili by se vaše slova opakovat, ale přidávali by svá. (Zkroucení informace – jak se to dnes běžně děje u médií u nás – pozn. zpracovatele.)

Divili by se, jak můžete mít něco, co oni nemohou najít. A pak by začali žárlit. Jejich žárlivost by se brzy změnila v zuřivost a ve svém hněvu by se snažili přesvědčit vás, že to jste vy, kdo nerozumí Bohu.

A kdyby se jim nepodařilo zkazit vám radost, snažili by se uškodit vám; tak velká by byla jejich zuřivost. A kdybyste jim řekli, že ano smrt vás nemůže připravit o vaši radost ani změnit vaše přesvědčení, zajisté by vás zabili. Kdyby pak viděli, s jakým klidem jste smrt přijali, považovali by vás za světce a opět by vás začali milovat.

Neboť v povaze lidí je milovat, zničit a pak opět milovat to, čeho si váží nejvíce.“

393. Sdělení 110. (Přijal Ivo Benda.) 21.7.1998. 21:37–21:45 hodin.

Místo: Mladá Boleslav.

„Milý Ivo,

Hovořím k tobě já, Aštar, velitel Velké vesmírné flotily.

Ano, tato D. z Luhačovic s námi již komunikuje, i když ještě si není jistá, vše se upraví, ať si důvěřuje a hlavně drží lásku v srdci a harmonizuje se. Ano, jsme moc rádi, že se takto přidávají další lidé, a to my jim takto rádi pomůžeme.

Ano, děláš to dobře milý Ivo, že vše si takto ověřujete, ano, máš chuť stále takto pracovat jako doposud, no bude ti to umožněno, nyní se můžeš soustředit na tu …….. (neuvádím z taktických důvodů – pozn. zpracovatele), vypadá to velmi nadějně, a tak se můžeš snažit i nadále, my tě v tomto budeme podporovat. Ano, ptáš se na tu fotku Ptaaha, člověk, co ji má, momentálně je pod vlivem, a tak je problém s předáním. Sám víš, jak někteří lidé pracují a jak je to těžké.

Ano, to ti takto sděluji já, Aštar milý Ivo, velitel Velké vesmírné flotily.“

„A nyní se připojuji já, Ptaah, ano, měl jsi zde toho Petra, ano, on je další člen světelné rodiny, sám již na vše přišel, ty jsi ho v tom jen utvrdil a předal dobré myšlenky s kopírkami a nástěnkami a letákem. Ano, je to tak milý Ivo, boj Sil světla a Sil temna vrcholí, a nyní je opět důležitá tato vaše práce, aby vše se ubíralo směrem, který chce sám Stvořitel a my s ním, tedy k lásce a harmonii, a tak to je a bude.

To ti milý Ivo sdělil Ptaah, velitel Vesmírné flotily z Plejád.“

394. Sdělení. (Přijala Kateřina P.) 4.6.1998. Místo: Zlín.

„Dnes v noci bylo definitivně rozhodnuto o evakuaci. Část lidstva v počtu …. mil. lidí bude propuštěno z Temna (cca 1/5 lidstva planety Země – pozn. zpracovatele), které (Temno) bude na Zemi až do zániku lidstva vládnout dál v plné míře. Ano, bude to peklo na Zemi. Po likvidaci a očištění se větší část (zachráněného) lidstva vrátí zpět. ………. Světlo nad Temnem nezvítězilo, Temno zanikne autodestrukcí. Takže se udělalo mnoho kompromisů, aby se věcem nechal volný průběh.

Odejde spousta významných lidí, takže nedojde k takové expanzi, která by poškodila okolní Vesmír. Všechno bude interní věc Země. Jako mor. Takže co se stane …

Jedna z pravděpodobných možností 1. fáze očisty – pozn. zpracovatele.

Ve vaší zemi epidemie nových nemocí. Záplavy. Výbuch plynu v Praze.

V Evropě požáry, sucha, hladomor. Občanské války. Snížená porodnost, snižuje se počet obyvatel. Velká bída. Japonsko a Kurily mizí pod vodou v důsledku zemětřesení. Propukne davová hysterie a strach. Stěhování národů k vám. Velké masy lidí projdou vaší zemí. Jdou za nadějí. Ale štěstí nedosáhnou. Asi za dvacet let stejně všichni zahynou.

V Africe už probíhá pandemie, obyvatelstvo vymírá a nerozmnožuje se. Narození zdravého a duchovního dítěte je zázrak.

V Severní Americe bude poškozena část pobřeží, jinak nic. Lidé se nepoučí, a odtamtud bude hrozit největší zdroj – původ ke zkáze lidstva. Je tam obrovská nevědomost, velký potenciál Temna.

Ostatní části Země zůstanou nepoškozeny.

Ve vaší zemi je největší zdroj duchovnosti na světě. I když se odstěhujete, vaše skutky a myšlenky budou působit dál. Zaseli jste jiskry v duších lidí, a ty budou doutnat, až přijde jejich čas.

Plejáďané z planety Ommnur.“

Ti, co nebudou evakuováni, si vytrpí své, a stejně se tedy duchovně posunou, ačkoli dosud nechtěli. To je ale jen 1. fáze očisty – pozn. zpracovatele.

395. Tváře z Marsu. (Přijala Kateřina P.) 6.6.1998. Místo: Zlín.

Odpověď na můj dotaz.

„Slza na tváři symbolizuje zánik lidstva. V době, kdy je lidstvo schopno slzu uvidět, začíná jeho zánik. Postavili to naši předkové, původní obyvatelé Marsu, před jejich exodem, o kterém předem věděli. Tak jako už v té době věděli o katastrofě, která se blíží k vám. (Neboť my, lidstvo na planetě Zemi máme bohužel ve svých tělech zakódovány prvky ničení, které se tam dostaly z mnoha minulých prožitků a katastrof našich předků !!! – pozn. zpracovatele).

Souvisí to s přiblížením Nimiru – o tom už všechno víš. (Je to obrovská kometa – dříve to byla planeta s kruhovou drahou okolo Slunce, nyní je perioda jejího oběhu cca 3 600 let, a žijí na ní negativní entity – negativní lidé, Síly temna - GIZEH, ty se kterými USA uzavřely smlouvy. Síly temna tuto kometu zničily (její přírodu, změnily její dráhu okolo Slunce), žijí v podzemí, a sami by chtěly obsadit planetu Zemi. Ti tady s dalšími negativními entitami – ještírky zasahovali po tisíciletí a činí si nárok na nás, lidi planety Země. Ale my patříme Stvořiteli našemu. Tomu oni nechtějí porozumět. Perihel – maximální přiblížení komety k Zemi je za 12 let, ale tato obrovská kometa – 1,5 x větší než Země, svými rušivými gravitačními vlivy již nyní neblaze ovlivňuje planety Sluneční soustavy, a vyvolává mimo jiné tato zemětřesení. To je ovšem jen materiální příčina. Skutečnou příčinou možné katastrofy je negativní chování lidstva samého. Pokud by žilo v lásce a harmonii, mohlo by nyní tímto zvýšením vibrace vlastních těl převibrovat do vyšší dimenze. Tím by včas uniklo tomuto gravitačnímu působení planety Nimiru a hlavně dalšímu působení Sil temna. Tady čtenář může vidět, že opravdu vždy primární příčinou problémů lidí je duchovní příčina, čili příčina spojená s chováním lidí – energie myšlenek – z toho vyplývající vibrace těl lidí, a následně na to navazuje pohyb hmoty, materiálu, přičemž materiálním lidem se jeví jako příčina jen toto !!!

Planeta Nimiru je vzdálena nyní cca 15 světelných hodin, (dráha planety Pluta je vzdálena cca 5 světelných hodin), a rychle se blíží k planetě Zemi, pouhý průlet centrem Sluneční soustavy s perihelem u dráhy Země drasticky ovlivňuje řadu planet ve 3. dimenzi !!! Ve vyšších dimenzích nikoli ! K tomuto katastrofickému ovlivnění – zemětřesení atd., není nutná žádná srážka s planetou Zemí.

Tato GIZEH s ještírky vždy zde ovlivňovala negativně běh dějin lidské civilizace, ale k vývoji člověka na Zemi patří to, aby v tomto prostředí byl schopen v případě postupu výše sám poznat vlastním srdcem dobro od zla. Odsud je také řízena na dálku myšlenkovými impulsy ta část lidí v řídících funkcích – hlavně sdělovací prostředky, vlády, armády, velké firmy, církve, aby jednali v souladu se Silami temna, a aby se lidé na planetě Zemi nemohli duchovně (vibračně) posunout a také dovědět Pravdu o Stvořiteli a Silách světla a Silách temna, o Kosmických zákonech, inkarnaci a celém současném kritickém vztahu lidstva k planetě Zemi !!!

(Doplněno zpracovatelem pro lepší pochopení.)

Toto je další důkaz, že váš čas se chýlí ke konci také. Je to kosmický zákon. Kdo ho vezme na vědomí, bude zachráněn a obydlí jinou část Vesmíru tak, jako se naši předkové ocitli na Plejádách. Ostatní nevěřící zahynuli nebo částečně poškození přešli na vaši planetu. I vy máte tuto volbu, ale ve vaší Sluneční soustavě už není žádná obyvatelná planeta 3. dimenze. Pouze ve druhé, ale takový propad se připouští jen těm, kteří odtud pocházejí přímo, tj. jsou tu u vás první život. Ale toto bude probíhat už pouze formou posmrtného života, nikdo z vás by tuto evakuaci neudělal. Jste v horší pozici, máte méně na vybranou.

Zachráníme vás (tj. pouze tuto cca 1/5 lidí s dostatkem vibrace těla – pozn. zpracovatele), aby váš genetický kód soubor vývoje nezanikl. Duchovno bude žít dál ve fyzickém těle. To je zatím vše.

Plejáďané z planety Ommnur.“

396. Poselství určené všem. (Přijala Kateřina P.) 10.6.1998. Místo: Zlín.

„Pocházíme z planety Ommnur z hvězdokupy Plejád ze čtvrté kvadratury pátého stupně MI šířky.

Přišli jsme za účelem pozvednout vědomí lidstva, zapojit ho do kosmického vědění, a tím zasáhnout do naší lepší budoucnosti.

Naše aktivita se chýlí ke konci. Už nesmíme víc vykonat, byly určeny hranice naší působnosti. Bohužel naše plány byly mnohem většího rozsahu, než co se skutečně podařilo. Už se brzy vrátíme domů. Všechno bylo mnohem obtížnější, než jsme si to představovali. Ani nejlepší vůle nic nezmůže, pokud není spolupráce. Jen mizivá část lidstva pochopila. Většinou to byli členové světelné rodiny a členové světelné rady. Ti svou odvahou k přímému vtělení dokázali rozvinout přirozenou schopnost některých lidí, ale bylo to málo. Byl předpoklad lavinovitého šíření, který nevyšel. Probuzení neměli dost sil, aby přesvědčili stejný počet dalších a postup se neuskutečnil. Opatření proti Silám světla byla velmi silná a nepřekonatelná v tak krátkém časovém období. Protože nám byl vymezen pro tuto práci pouze určitý čas, který se chýlí ke konci, musíme opustit vaši Zemi a rozloučit se.

Nezbývá než čekat na sebezničení. Jen část lidstva smí být zachráněna (dle vibrace těl cca 1/5 – pozn. zpracovatele). Je to tak jak říkáš – dík za každou dušičku. Naše práce stála za to. Dá se říct, že už v současné době můžeme přepsat naše dějiny, protože nastane celý řetěz změněných událostí. Rozhodně nedojde k atomové válce, to je zajištěno, a to byl hlavní cíl.

Všeobecné kosmické vědomí vaší soustavy teď sice po vašem odletu (evakuaci) ze Země poklesne, ale nedá se nic dělat. V rámci svobodné zóny se budou dít na planetě Zemi hrozné věci. Stejně jako rakovina zahubí tělo, ze kterého žije, a tím zaniká, tak se zničí Temné síly. Zahltí se vlastním jedem a tím, že nebudou mít z čeho žít, protože zničí všechno. Tvořit neumí, jen negovat.

Připrav se na odlet, poletíš s námi. Tvůj život na planetě v páté dimenzi bude plnohodnotný a šťastný.

Plejáďané z planety Ommnur.“

397. Poselství. (Přijala Kateřina P.) 12.6.1998. Místo: Zlín.

„Lidé !

My Plejáďané vás varujeme před působením Temných sil. Jste křehcí, zranitelní a oni toho zneužívají. Chtějí vás zničit. Varujeme vás před nástrahami formou falešných informací ve vašich masmédiích, hlavně televize. Neříkají vám pravdu, zatajují vám mnohé skutečnosti. Dnes proběhla první vlna zemětřesení. Byla zatím slabá – jako varování. Ale zatají se to. Podobně zatají druhou, silnější, která bude asi za dva týdny. A pak už bude pozdě. Země se už dala do pohybu. Setřásá vás jako škodlivý hmyz. A ještírci se postarali o to, aby byly škody co největší. Mají hlad, touží po utrpení. Nenechte se zmást relativním klidem ve zprávách a v televizi a v novinách. Pravdu se dovíte, až bude pozdě.

Plejáďané z planety Ommnur.“

398. Poselství. (Přijala Kateřina P.) 13.6.1998. Místo: Zlín.

„My, Plejáďané z planety Ommnur, sdělujeme vám, lidem z planety Shan, že jste svým nezodpovědným jednáním poškodili svou Matku Zemi. Ta teď vás hodlá setřást ze svého povrchu. Ti z vás, kteří žijete v lásce k Bohu a k sobě navzájem, budou zachráněni.

Vyvolili jste se sami svým přístupem a osobní zodpovědností.

My ano vy neznáme hodinu a den odletu, a proto buďte stále připraveni jako my. Až nastane pravý čas, všichni se to doví. Nemějte strach. Čeká vás naděje na lepší život, než tady na Zemi. Budete moci plně rozhodovat o svém štěstí bez omezení zákony byrokracie a podivné morálky. Hlavu vzhůru, nenechte se odradit falešnými proroky a zkostnatělými vědeckými argumenty. Pravda je jen jedna, a to zákony boží lásky. Zvedněte hlavy, přestaňte se zabývat drobnými denními starostmi a soustřeďte se na SVÉ SRDCE. Co v něm najdete ? Je tam Bůh ? Je tam nekonečný prostor ? Prostor pro bezpodmínečnou lásku ? Pak jste vyvolení a budete spaseni. Nezáleží na rase, pohlaví, věku, vzdělání. Jen na srdci. To mějte otevřené. Víc nepotřebujete. To je vaše největší bohatství. Láska ke Stvořiteli je nejsilnější energie, se kterou můžete tvořit nové světy, nový život. Máte obrovské předpoklady pro založení nové, vysoce kultivované společnosti.

Nepromarněte svou příležitost a staňte se členy velké vesmírné rodiny světla, kde jste vřele očekáváni.

Máme vás rádi. Vaši bratři s setry z planety Ommnur.“

399. Poselství. (Přijala Kateřina P.) 13.6.1998. Místo: Zlín.

„Dnes se blíží moment setkání příznivých energií, které výrazně ovlivní vaše konání v následujícím období. Sledujeme stále vaši činnost a líbí se nám vaše nadšení pro společnou věc, to, jak se kontaktujete a scházíte, a s láskou věnujete svůj volný čas této práci. Děkujeme vám. Dnes opět na chvíli pozvednete vibrační úroveň planety. Kéž by bylo více takových silných skupin, protože při setkání se síly nesčítají, ale násobí. Děláte krásnou práci, obdivujeme vaši statečnost a píli, máme vás moc rádi.

Vaši bratři a sestry z Plejád.“

400. Poselství přátel z Ommnuru. (Přijala Kateřina P.) 15.7.1998. Místo: Zlín.

„Milí bratři a sestry.

Dovídáme se o vašem snažení rozšířit myšlenku evakuace, ale nezapomeňte na základní myšlenku lásky v srdci. Nestačí lidi informovat o exodu, ale hlavně zdůrazňovat jejich duchovní vyspělost. Mnohem důležitější než nejíst maso je snášenlivost a tolerance mezi sebou, vzájemná úcta, respekt k individualitě osobnosti a touha po lepší společnosti spojená s chutí něco změnit. Diskuse technické o počtu evakuačních lodí, průběh této akce a celkovém počtu zachráněných jsou neplodné. Tyto starosti, prosím, nechte na nás. Raději věnujte svůj čas poctivé práci a pomoci jeden druhému. To je nejdůležitější. Zítřejší den nemusí být zákonitě vždy lepší jako dnešní. Žijte tady a teď, každým dechem prožívejte současnost. Nežijte budoucností.“

DALŠÍ ČÁST SDĚLENÍ 401 - 500 KNIHY "ROZHOVORY II." ZDE ...